kozák šedozelený (Leccinum variicolor)
Červený seznam: téměř ohrožený druh (NT)
Synonymum: kozák barvoměnný
Klobouk 50-120 (-150) mm, zprvu polokulovitý, potom klenutý, nakonec poduškovitý, šedý, šedočerný až černý, zejména u šedě zbarvených klobouků často charakteristickým způsobem skvrnitý se šedavě bělavými, krémově našedlými nebo světle šedými skvrnami; ve stáří přechází zbarvení klobouku někdy do hněda nebo hnědoolivova. U mladších plodnic je okraj klobouku olemovaný velice úzkou, ale zřetelnou, zhruba 1 (-1,5) mm širokou sterilní blankou tvořící po celém obvodu klobouku souvislý pravidelný a stejnoměrně široký lem, který ale není potrhaný na nepravidelné cípaté útržky jako u křemenáčů. Během dospívání plodnic tato okrajová blanka postupně mizí. Povrch klobouku je v mládí jemně plstnatý, často vrásčitý, později více nebo méně olysalý, za vlhka slabě lepkavý. Rourky v mládí bělavé, někdy s velice světlým, bělavě krémovým nádechem, ve stáří nakonec až trochu našedlé nebo nahnědlé. Třeň je 60-150 (-200) x 15-30 (-35) mm, štíhlý, protáhle kyjovitý, bílý nebo bělavý, někdy i částečně šedý, ve spodní polovině často se zeleným nádechem, na bazální části a na otlačených nebo poraněných místech (například na ožercích od slimáků) zelený až modrý. Povrch třeně je pokrytý hrubými šupinkami, jejichž zbarvení je tmavě šedé, černošedé nebo černé a ve stáří někdy přechází do hnědočerna. Dužnina je bílá nebo bělavá, v některých částech plodnice (zejména ve spodní polovině třeně) často nazelenalá a u starších nebo vodou nasáklých plodnic místy trochu zbarvená do olivova nebo hnědoolivova. V klobouku a horní části třeně se dužnina na řezu nemění nebo víceméně růžoví a ve zbývající části třeně se zbarvuje do zelena nebo do modra v celém třeni. Zajímavé je, že u plodnic se světlejším zbarvením klobouku se růžovění dužniny obvykle projevuje mnohem zřetelněji než u plodnic s tmavým nebo černým kloboukem, u nichž dužnina buď růžoví pouze nepatrně, anebo nerůžoví vůbec.
Na území naší republiky se tento druh vyskytuje od pahorkatin až do hor. Roste na vlhkých až podmáčených stanovištích, často okolo lesních potůčků nebo na rašeliništích. Tvoří ektomykorhizu s břízami.
(HH)
lokalita: obora Kněžičky, Poděbrady
Fotografie
